Kurzy první pomoci v České republice: certifikáty, akreditace a zdravotnická příprava dobrovolných hasičů

Při výběru školení první pomoci pro dobrovolné hasiče je vhodné rozlišovat mezi běžným kurzem první pomoci, specializovaným kurzem pro příslušníky tísňových složek a vzděláváním, které vede k získání konkrétní odborné kvalifikace. Důležité je také rozlišovat mezi členem sboru dobrovolných hasičů, členem výjezdové jednotky a profesionálním hasičem. Samotný certifikát totiž automaticky neznamená, že jeho držitel získal odbornou kvalifikaci zdravotníka nebo že může zastávat jakoukoli funkci označovanou jako „zdravotník“.

1. Jaké kurzy první pomoci se v České republice pořádají?

Nabídka kurzů je poměrně široká. Školení pořádají Český červený kříž, vzdělávací organizace, zdravotničtí profesionálové i samostatní lektoři.

Mezi běžné typy kurzů patří:

• Základní školení první pomoci: Obvykle několik hodin, zaměřené na resuscitaci, bezvědomí, krvácení a další akutní stavy.
• Rozšířené kurzy první pomoci: Například osmihodinové nebo vícedenní školení s větším podílem praktického nácviku.
• Specializované kurzy pro tísňové složky: Zaměřené na situace, se kterými se setkávají hasiči, policisté a další členové IZS.
• Kurz zdravotníka zotavovacích akcí: Vzdělávání určené pro výkon konkrétní funkce zdravotníka například na dětských táborech a školách v přírodě.
• Kurzy KPR a AED: Zaměřené na kardiopulmonální resuscitaci a použití automatizovaného externího defibrilátoru.

Jednotlivé kurzy se liší rozsahem, obsahem, požadavky na lektora i právním významem vydávaného dokladu.

2. Akreditované a neakreditované kurzy

Ne každý kurz první pomoci musí mít akreditaci. Běžné školení pro veřejnost, zaměstnance firmy nebo členy dobrovolných hasičů může pořádat také kvalifikovaný samostatný lektor, pokud konkrétní kurz nepodléhá zvláštním požadavkům.

Pořadatel může účastníkovi vydat potvrzení o absolvování školení nebo certifikát. Takový doklad může legitimně potvrzovat rozsah a obsah absolvované výuky, ale sám o sobě nezakládá státem uznanou odbornou kvalifikaci.

Akreditace nebo jiné formální schválení je důležité tehdy, když je pro konkrétní účel vyžadováno. Ani samotná akreditace však není automatickou zárukou lepšího lektora nebo kvalitnější praktické výuky. Rozhodující tedy není jen to, kdo kurz pořádá, ale také co účastník skutečně absolvuje a k čemu má získaný doklad sloužit.

3. Má Český červený kříž vyšší autoritu než jiný kvalifikovaný lektor?

Český červený kříž má dlouhou tradici ve vzdělávání první pomoci a nabízí několik různých typů kurzů. Nelze však všechny tyto kurzy považovat za jeden a tentýž program.

Samotná skutečnost, že školení pořádá ČČK, automaticky neznamená, že jeho běžný certifikát má vyšší právní hodnotu než potvrzení od jiného kvalifikovaného lektora, například zdravotnického záchranáře s dlouholetou praxí. Kvalitu a přínos školení je potřeba posuzovat podle odbornosti lektora, obsahu kurzu, rozsahu praktického nácviku a případných požadavků na formální uznání.

Existují však důležité výjimky, kdy konkrétní kurz ČČK má zvláštní význam:

• Kurz zdravotníka zotavovacích akcí: Tento kurz je určen pro výkon funkce zdravotníka na zotavovacích akcích a školách v přírodě. Způsobilost zdravotníka v těchto situacích upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a související předpisy. Běžné osmihodinové školení první pomoci nelze automaticky považovat za rovnocennou náhradu tohoto kurzu. Rozhodující je splnění příslušných zákonných podmínek.
• Čtyřicetihodinový kurz pro příslušníky tísňových složek: ČČK nabízí také kurz První pomoc pro příslušníky tísňových složek v rozsahu 40 hodin. Podle informací ČČK je určen mimo jiné dobrovolným hasičům a jeho obsah byl schválen Generálním ředitelstvím HZS ČR. Tento kurz má pro hasiče zvláštní význam právě díky svému zaměření a institucionálnímu schválení.

Pokud jednotka potřebuje doklad o absolvování konkrétního uznávaného kurzu, nelze automaticky předpokládat, že kratší školení u jiného lektora tento požadavek splní. Případnou uznatelnost alternativního kurzu je vhodné ověřit u příslušného HZS.

4. Je rozdíl mezi zdravotníkem u SDH, členem výjezdové jednotky a profesionálním hasičem?

Ano. Je důležité nezaměňovat několik různých rolí:

Zdravotnický záchranář, který je současně členem dobrovolné hasičské jednotky, má svou zdravotnickou kvalifikaci nezávisle na členství v jednotce. Z toho vyplývá, že běžné školení první pomoci samo o sobě nedělá z člena dobrovolných hasičů zdravotníka v odborném nebo zákonném smyslu. Zároveň ale může být velmi přínosnou součástí jeho přípravy na poskytování první pomoci při zásahu.

5. Obsluha automatizovaného externího defibrilátoru (AED)

Samostatnou oblastí je použití automatizovaného externího defibrilátoru. AED je přístroj určený k analýze srdečního rytmu a případnému podání defibrilačního výboje při náhlé zástavě oběhu. Je důležité vědět, že absolvování školení obsluhy AED z člověka nedělá zdravotníka. Znamená to, že se seznámil s použitím přístroje a může si osvojit postupy pro jeho bezpečné a správné použití.

U běžného laického použití AED je zásadní zejména:

1. Rozpoznat bezvědomí a nenormální dýchání.
2. Neprodleně přivolat pomoc prostřednictvím linky 155 nebo 112.
3. Zahájit kardiopulmonální resuscitaci.
4. Správně nalepit elektrody a postupovat podle hlasových a obrazových pokynů přístroje.
5. Během analýzy rytmu a výboje zajistit, aby se postiženého nikdo nedotýkal.
6. Pokračovat v resuscitaci podle pokynů AED a operátora.

U členů hasičských jednotek může být nácvik KPR a AED velmi užitečný. Pokud by však měl být člověk zařazen do formálního systému first responderů, například pro výjezdy k předpokládané náhlé zástavě oběhu, mohou platit další požadavky. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že vzdělávání těchto osob stanovuje a ověřuje příslušná zdravotnická záchranná služba, která určuje také podmínky dalšího vzdělávání.

6. Kdo by měl první pomoc vyučovat?

Vedle formálního uznání kurzu je zásadní také odbornost lektora a kvalita výuky. Pro praktické školení dobrovolných hasičů je vhodné upřednostnit zdravotnického záchranáře nebo jiného zdravotnického profesionála s odpovídajícím vzděláním a přímými zkušenostmi z přednemocniční neodkladné péče, ideálně ze zdravotnické záchranné služby.

Takový lektor se v praxi setkává se zástavami oběhu, závažnými úrazy, masivním krvácením, poruchami vědomí a dalšími život ohrožujícími stavy. Může proto účastníkům předat nejen teoretické znalosti, ale i zkušenosti s rozhodováním v krizových situacích.

Kvalitní kurz by měl zahrnovat dostatek praktického nácviku, například:

• Resuscitaci na figurínách
• Použití AED
• Zástavu masivního krvácení
• Řešení bezvědomí a poruch dýchání
• Modelové situace odpovídající potřebám hasičské jednotky
• Komunikaci s operačním střediskem a spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou